Články – Michal Černý:

Richard Čemus byl postavou na přelomu času a reflektovat jeho dílo či životní příběh z jedné izolované perspektivy by bylo chybné. Současně lze říci, že s ním odchází část tradice, která je těsně navázána na Tomáše Špidlíka a jeho myšlenkové dílo.

Letní dovolená papeže Lva XIV. v letní rezidenci Castel Gandolfo potrvá od neděle 5. července do pondělí 27. července 2026. Tato věta může působit jako určitá banální fráze zpravodajství, ale staví před nás jedno z ústředních témat pontifikátu papeže Františka a nyní i Lva – totiž umíme odpočívat? Co znamená odpočinek a proč je pro žité křesťanství 21. století tak důležitý a náročný?

Křesťanství je a vždy bylo fenoménem, který není odtržený od kultury, ale skrze inkulturaci je v ní integrálně přítomné. Jan Loffeld v knize „Když Bůh nikomu nechybí“ nabízí poměrně systematický a kritický pohled na situaci religiozity v německy mluvícím prostoru s tím, že velká část jeho příkladů se opírá o zkušenost německého křesťanství.

Papež Lev jako jedno ze svých klíčových témat vybral vztah umělé inteligence a sociálního prostředí – jejího dopadu na trh práce, vzdělání, kulturu, svobodu a další aspekty integrálně spojené s lidskou důstojností.

V kontextu volby nového papeže – Lva XIV. – se jeví jako podstatné si uvědomit proměnu, kterou instituce papežství prošla, a to nejen za posledního papeže Františka, ale i za jeho předchůdců. Právě tato proměna ukazuje, že přenášení paralel historie a jmen může mít v mnoha ohledech omezený význam, že o papežství musíme v kontextu 21. století uvažovat nově.