Málokdy se v plenéru podaří vytvořit projekt, ve kterém jsou spolu umělci i diváci aktéry jedinečné události. Risk nepřijetí, jejž na sebe vzala Slavnost probíhající na Klenové den po svátku sv. Václava, se proměnil v nepřenosnou zkušenost, která v účastnících rezonuje i v dalších dnech.

Letošní svatováclavské kázání Petra Piťhy bylo skutečně skandální a fakt, že bylo proneseno v katedrále a navíc v den velké církevní i státní slavnosti, znamená, že tento skandál (opravdu „veřejné pohoršení“) nelze jen tiše přejít a „zamést pod koberec“ tak, jak se v církvi bohužel dlouho se skandály zacházelo.

8. října 2018 jsme se v přeplněném pražském kostele u Martina ve Zdi loučili s emeritním synodním seniorem Českobratrské církve evangelické a dlouholetým předsedou Ekumenické rady církví Pavlem Smetanou. Pánem církve byl odvolán z této časnosti v jednaosmdesáti letech svého naplněného života. Pavel Smetana byl postavou porevoluční transformace života nejen své církve, ale také i české ekumeny.

Papež František vyprofiloval jako významné téma svého pontifikátu boj za vykořenění klerikalismu. Je velmi potěšující a povzbudivé slyšet takovéto věci právě od papeže jako klerika par excellence.

Bydlel jsem dlouhá léta kousek od kanceláře Václava Havla. Na docela malém prostoru, kam už tolik nedoléhal hluk aut a tramvají, se potkávala celá řada výjimečných lidí, od nás i ze světa. Výtvarník Bořek Šípek pomohl Václavu Havlovi zrealizovat úpravu interiéru, který byl vzdušný, plný světla a skoro hmatatelné radosti a pozitivity. Ti, kteří tu Václava Havla navštívili, o tom vydali svědectví.