Kostel v Sazovicích byl vyhodnocen odborníky pro prestižní kanadský magazín Azure jako jedna z deseti nejlepších staveb světa za rok 2017.

Zdá se, že se nyní nacházíme v další dějinné epoše, během níž se v církvi opakuje biblický obraz loďky smítané bouří, v níž spí Kristus. Zdánlivě bez zájmu o její osud. Zdánlivě ignorující paniku, zoufalství a neschopnost posádky. A nakonec všechno utišující a ptající se „palubního personálu“: „Kde je vaše víra?“

Inzerát na bibliolog jsem našla zcela náhodou na stránce mladez.evangnet.cz. Nejvíce mě zaujalo, jak málo informací poskytoval. Aura tajemna vzbudila mou zvědavost natolik, že jsem se přes svou počáteční nedůvěru nakonec přihlásila. A pět letních dní v Kutné Hoře se neočekávaně stalo opravdu skvělou akcí, ale popořádku…

Historička a editorka Observatore Romano Lucetta Scaraffia v rozhovoru o klerikalismu vycházejícím z kněžského celibátu, který se podle ní vrací na scénu proto, že sekularismus zbavil kněze dosavadní moci ve společnosti.

Substantiva zneužívání a církev by se neměla vyskytovat vedle sebe, dokonce ani v jedné větě, natož v nadpisu článku, který se pokouší nad touto skutečností, k níž v církvích – želBohu – dochází, zamyslet. V (ideálním) světě, kde se Boží království začíná a v Bohu své naplnění má, by se mělo jednat o vzájemně odporující záležitosti, o oxymórony - stejně jako v Březinově Svítání na západě. Stejně jako na západě nemůže svítat, tak v církvích nemá docházet k jakémukoli zneužívání, samozřejmě ani tomu sexuálnímu.