Probíhající diskuze ohledně překladů modlitby Otčenáš je dobrou příležitostí uvažovat o překladech i modlitbě samé. Osobně si modlitby Otčenáš cením nejen proto, že se jedná o modlitbu „biblickou“, ale svým obsahem se mi postupem času stává skutečnou „modlitbou modliteb“. Nepatřím k těm, kteří si myslí, že by stávající český „liturgický“ překlad naléhavě vyžadoval změnu, ač by některé změny mohly být prospěšné. V následujících odstavcích nabízím k tomuto tématu několik poznámek.

Jak slavíte Kristovo narození? Troufám si povědět, že sváteční atmosféra, přání a dárky, vánoční hudba a výzdoba – to všechno má svůj skutečný smysl tehdy, když alespoň tušíme, co se tenkrát v Betlémě stalo. Evangelista Lukáš měl smysl pro utřídění faktů. Ve svém evangeliu zachycuje nejvíce podrobností o Ježíšově narození. Sděluje, že zpráva o narození nejdříve zazněla prostřednictvím andělů.

Milí přátelé, sestry a bratři, nevíme, kolik před sebou máme ještě Adventů a Vánoc – další rok našich životů uplynul, další je před námi. Hlavně se nebojme, nenechme se otrávit planými řečmi, pragmatickou politikou s absencí hodnot, pokroucenými a zlými lidmi a lháři – ti tady byli, jsou a budou. Nechejme je být – Bůh nám přeci neukládá, abychom třídili koukol od pšenice. Máme před sebou další rok – je to příležitost dělat dobré věci. V roce šancí na změnu k lepšímu, v roce připomínáni si kulatých výročí špatností a podlostí, v roce, kdy magická stovka let naší republiky se završí, zůstaňme křesťany nejen podle slov, ale i podle činů.

Nedávný teroristický útok na sinajskou mešitu ar-Rawda, při němž bylo zavražděno příslušníky tzv. Islámského státu přes tři sta věřících muslimů, konečně obrátilo pozornost mezinárodního společenství k súfijské komunitě a k útlaku, jemuž je dlouhodobě ze strany islamistů vystavena. Většina zavražděných věřících se totiž hlásila k súfismu. Tento útok vůči vyznavačům súfismu ovšem nebyl prvním a pravděpodobně - žel Bohu - nebude ani posledním. 

Téměř na sklonku pětistého výročí od symbolického vystoupení Martina Luthera, které je v obecném povědomí vnímáno jako pomyslný počátek reformace, vyšla v renomovaném nakladatelství Vyšehrad útlá kniha sociálního historika a historika náboženství Tomáše Petráčka Západ a jeho víra. 9,5 teze k dopadům Lutherovy reformace, Praha: Vyšehrad 2017, 143s. Popravdě řečeno, na domácí knižní scéně jsem očekával mnohem bohatší knižní žeň, která by se k tomuto bezesporu významnému výročí, vztahovala.