Nejméně od roku 1576 lze hovořit o systematickém astronomickém pozorování, které probíhá pod záštitou a s podporou papežství. Jeho nemalá část se přitom pojí s prací jezuitského řádu. Jestliže bychom měli identifikovat nějakou vědní disciplínu, kterou papežství podporovalo a rozvíjelo více než jinou, pak by zřejmě astronomie zaujímala první místo, i když to pro mnohé může být (například kvůli Galileimu) poněkud překvapivé.

V chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze byl v sobotu vysvěcen nový pražský arcibiskup pravoslavné církve Michal Dandár. Podle veřejně dostupných zdrojů pravděpodobně nebude jeho intronizace jednoznačně přijata.

Kniha Králův kříž: Život Ježíše a příběh světa je zajímavým počinem známého pastora Timothy Kellera z New Yorku. Kniha vychází z jeho kázání na Markovo evangelium, kterým chce svým čtenářům přiblížit Ježíše s nadějí, že se jim, stejně jako kdysi autorovi, podaří najít v evangelijních příbězích Ježíše, který se jim stane skutečným.

Mezi zastánci multikulturality se můžeme setkat s názorem, že neexistují zásadní rozdíly mezi různými náboženstvími. Všechna se dotýkají základních existenciálních otázek člověka a všechna

hrají na nejhlubší struny lidské duše. Všechna náboženství jsou tedy „stejná“. Na druhou stranu prostý rozum této představě protiřečí.

Je islám náboženstvím míru, nebo je ze své podstaty nástrojem teroru a netolerance? Pointu můžeme říci hned na začátku, aby někteří lidé neztráceli čas. Každé náboženství má agresivní potenciál, ale ne stejně silný. Agresivní potenciál má samozřejmě i ateismus.