V den památky dvou velkých osobností, které stály u pramenů křesťanské kultury v naší zemi, je třeba si položit otázku, jak je tomu s vírou v naší zemi dnes. Jsme všeobecně považováni za jednu z nejateističtějších zemí této planety. Lze přijmout  toto tvrzení?

Dne 2.7.2018 Martin Vaňáč napsal článek na portálu Christnet.eu o biskupovi Mons. Zdeňku Wassebauerovi a o jeho nepravdách z kazatelny. Jde o velice aktuální téma, kdy si dovoluji nabídnout jiný pohled, než má autor. Autorovi je třeba přisvědčit, že biskup Zdeněk Wassebauer se dopustil nepřesnosti. Martin Vaňáč zase ukazuje, ať již vědomě či nevědomě, svoji nepřipravenost k tomuto tématu.

Dnes se v oblasti naší takzvané západní civilizace, a to včetně krajně sekularizované České republiky, skloňují křesťanské hodnoty takřka ve všech pádech. Při hlubším pohledu se však nelze ubránit dojmu, že často jde pouze o abstraktní fráze, a zeptáme-li se, čím mají být tyto hodnoty reálně představovány, následuje mlčení nebo naivně diletantské či zcela bezobsažné fráze. Zamyslíme-li se však hlouběji, brzy si uvědomíme, že takto položená otázka opravdu není jednoduchá.

Při bohoslužbách v neděli 24. června  zazněla v některých kostelech výzva k podpisu petice „na podporu manželství“ z dílny Aliance pro rodinu. Přečtená výzva od generálního vikáře pražské arcidiecéze, pomocného biskupa Zdeňka Wasserbauera, potřebu podpisu petice odůvodnila slovy: „V naší zemi se v současné době určitá skupina snaží o změnu ústavy a v ní zakotveného manželství jako svazku muže a ženy. Je třeba, abychom se my, katoličtí křesťané, a všichni rozumní lidé snažili pozvednout svůj hlas".

K oddělování dětí od rodičů dochází v souvislosti s řešením nelegální migrace na hranicích mezi Mexikem a USA. Jedná se o praxi, která funguje na základě tzv. nulové tolerance Donalda Trumpa. Od počátku dubna do poloviny června bylo takto odebráno téměř dva a půl tisíce dětí. Médii zveřejněná videa vzbudila ve Spojených státech a posléze i po celém světě vlnu nesouhlasu a solidarity.