Osobnost papeže Jana Pavla I. dodnes budí dojem spíše prázdného místa dějin Svatého stolce, než představu o konkrétní osobnosti v historii diplomacie či církve. Je přitom nesporné, že právě mezi ním a současným papežem Františkem lze najít velké množství společných témat.

„Prosím vás, vždyť byli uznáni za svaté, kdo žili na sloupech a věřili, že tím slouží Bohu, zase jiní se nechali zaživa rozežírat hmyzem, a já nevím co ještě. V tom je právě nadhodnocení transcendentna; lidé chtějí Bohu sloužit něčím zvláštním a protipřirozeným – náboženská akrobatika!“ Tahle Masarykova slova zaznamenal kdysi Karel Čapek při jejich rozhovoru o náboženských otázkách. Domnívám se, že to, co jim předchází i to, co následuje, má dnešnímu člověku stále co říct.

Známý katolický novinář John Allen, který na svých stránkách cruxnow.com sleduje podrobně poslední dění kolem papeže a papežství, si všímá toho, zda je papež František skutečně takový revolucionář, jak se to některým lidem jeví. Říká, že média si o každém předem udělají nějaký obraz a potom se na něj dívají stále z této perspektivy.

Kdyby maturant měl zodpovědět otázku, k jakému žánru by zařadil film Zločin v Polné, pravděpodobně by zaváhal. Mohl by tipovat: thriller, horor, detektivka s otevřeným koncem. Já mám po zhlédnutí obou dílů jasno: je to dokument, přes svůj historický rámec nanejvýš aktuální.

Jakub Múčka je studentem rusistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V rozhovoru obsáhle přibližuje svůj vztah k Rusku, názory na příchod uprchlíku do Evropy nebo situaci v Sýrii. Za skvělou pak považuje komunitu studentů a pedagogů na filosofické fakultě. V reakci na rozhovor s filosofem Jiřím Fuchsem se nepovažuje za neomarxistu a tzv. multikulturalismus, nemá podle něj žádný koncept ani ideologii učení. Jde o pojem vytvořený kritiky obecně pluralitní a liberální společnosti, dodává. Své názory na soužití různých kultur opírá o křesťanský personalismus.